Vítám Vás, dobří přátelé, na svém Webu: Velikonoce & Pascha v Praze

„Málokde se dnes malují kraslice, například na Britských ostrovech už se setkáme pouze s vejci čokoládovými,"

Velikonoce a pravoslavná Paschа

Nejsem nábožensky založená, nejsem ani ateista ani ortodoxní věřící. Rada slavím religiózní svátky, zejména Vánoce a Velikonoce a to jak svátky křesťanské tak i pravoslavné z důvodu rituálizace.

Rituál je základem všeho, je to vzor, který spojuje a slouží k upevnění společenských norem. Rituály jsou všude kolem nás. Rituály mají své místo v každé společnosti, není kultury bez rituálů. Rituály jsou náboženské i nenáboženské, soukromé i skupinové. Pomáhají zvýraznit určité chvíle, abychom je pak snáze našli v toku času. Soukromé rituály dávají rytmus našemu životu, skupinové a veřejné rituály posilují pocit sounáležitosti se skupinou. Rituály provází nás od narození až po smrt. Národní tradice se ustalovaly po celá staletí a dodnes se obohacují neuvěřitelným množstvím zvyků a obyčejů. Člověk je v podstatě otrokem zvyků a návyků, jak těch dobrých, tak i těch, které mu ztrpčují život.

Církevní svátky, na rozdíl od svátků státních a světských, skrývají v sobě mystické tajemství a záhady, které podněcují lidského ducha. Symbolika Vánoc a Velikonoc pochází z tradice oslav a z podstaty života. Na rozdíl od zadumanějších Vánoc jsou Velikonoce ztělesněním radosti. Jsou to svátky jara, kdy se příroda opět probouzí k životu.... Velikonoce v sobě nesou veliký symbolický náboj, tedy i mnoho energie, což ovlivňuje i ty, kdo se křesťany necítí, i ty, kdo se necítí být jakkoliv věřícími… My, lidé si potrpíme na symboly, protože ztělesňují puzení vyjadřovat ty nejhlubší city sváteční výzdobou a barvami. To ještě zesiluje touha po romantice, po teplém hnízdě, po zvolnění, po vytržení z náročné doby, v níž žijeme. V dnešní individualizované společnosti se náboženské oslavy Velikonoc dostavájí tak trochu do pozadí. Dávné rituály naplňujeme novými způsoby. Předkřesťanská velikonoční symbolika přežila.

Velikonoce jsou stále svátkem znovuvzkříšení přírody, plodnosti a světla. Velikonoce jsou symbolem nového života, znovuzrození. Předcházel jim sedmitýdenní půst-dnes již ovšem dodržovaný jen velmi výjimečně. Velikonoce jsou důležitým svátkem křesťanů i židů.

Velikonoční zvyky a symboly

Symbol kříže

Symbol kříže však nevznikl s křesťanstvím, je mnohem starší. Znali ho již staří Egypťané, Číňané či Kréťané (ve zříceninách v Knossu byl objeven mramorový kříž z 15. století př. Kr.) a jeho význam byl v různých kulturách i náboženstvích univerzální. Byl spojen s problémem orientace v kosmu, v prostoru mezi nebem a zemí a chápán jako propojení božského (vertikální rameno) a lidského (horizontální rameno) světa. Ve starém Egyptě se kříž stal symbolem věčnosti, který byl kladen na čela zemřelých faraonů. Ale Kristova muka na kříži dala starému symbolu nový význam, protože pozemská smrt Syna božího spojila pevným poutem člověka s nebesy.

Beránek Boží

Beránek zosobňuje triumf obnovy života a jeho vítězství nad smrtí. V hebrejské tradici symbolizovaly ovce či jehně Izraelitu jako člena "božího stáda". Dodnes pečeme beránka, který znamená obnovu života a jeho vítězství nad smrtí a symbolizuje památku Krista.

Jiným z rozšířených symbolů Velikonoc je zajíček. Najdeme ho už v bibli mezi stvořeními "maličkými na Zemi a moudřejšími nad mudrce", kdy měl pravděpodobně symbolizovat chudé, skromné a pokorné. Motiv velikonočního zajíčka, který přišel z německy mluvících oblastí," nepatří do novodobým zvyklostem v Česku, kde tradičním symbolem je beránek, případně skřivánek (ten především ve Slezsku).

Vajíčka - kraslicе

Dalším ze symbolů Velikonoc je vajíčko, což má také dávnou tradici. Od ne paměti symbolizovalo vejce zárodečný chaos, ze kterého vznikl svět, ale také životní sílu, narození a zmrtvýchvstání, nesmrtelnost, návrat jara a díky skořápce i pocit bezpečí. Kraslice patří k magickým předmětům prastarého původu. Vyskytují se po celé Evropě. Jako symbolu života, plodnosti a růstu se jim přisuzovala nadpřirozená moc, která se zvyšovala jejich obarvením. Posvěcené vejce vůbec mělo kouzelnou moc.

Velikonoční vajíčka si můžeme ozdobit různými technikami od malování,voskování až po háčkování a drátování.

„Málokde se dnes malují kraslice, například na Britských ostrovech už se setkáme pouze s vejci čokoládovými.

Obchody i v Česku zaplavili „falešní“ čokoládoví zajíčci. Ne každý velikonoční čokoládový zajíc, kterého najdete v obchodě mezi čokoládovými výrobky, je z čokolády.

V některých je místo kakaa dokonce krmení pro velbloudy.

Pomlázka

Chození s pomlázkou v Česku přetrvalo do dnešních dnů. Pomlázkou bývá označována metla, jíž byly o Velikonocích šlehány dívky a ženy, aby „omládly“.

Rekordně nejdelší pomlázkou byla na velikonoční pondělí r.2013 vyšlehána děvčata v Silůvkách na Brněnsku. Skupina šesti kamarádů vyráběla bez jednoho centimetru sedm metrů dlouhou pomlázku deset hodin.
B) Pravoslavná pascha

se slaví později, než v České republice. Je to dáno faktem, že se řídí jiným kalendářem – konkrétně Juliánským. (Ten zavedl Julius Caesar roku 45 př. n. l. reformou starořímského kalendáře, která stavěla na znalostech alexandrijských astronomů). Většina svátků proto připadá na jiné termíny, než u zbytku Evropy. Světské svátky se v Rusku slaví podle gregoriánského kalendáře a církevní svátky se slaví podle juliánského.

Jaký je pohled zástupců náboženství, která nevycházejí z židovsko-křesťanské tradice?

Buddhisté:

Velikonoce neslaví jako duchovní svátek, ale mají radost z toho, že to znamená den volna navíc a tedy o den navíc k meditacím,"

Muslimové:
Přestože byl Ježíš podle islámu významným prorokem, muslimové Velikonoce neslaví. Podle Vladimíra Sáňky z islámské nadace v Praze je myšlenka, že někdo vezme na sebe hříchy druhého člověka, proti islámu i proti Bibli.

Pravoslavné:

-Velikonoční pondělí je den, ke kterému se neváže žádná speciální křesťanská oslava a patří spíše lidovým zvykům. V Rusku je pondělí už všední den a pomlázka se nekoná..

Mexico:

v předvečer Velikonoc zaplaví po setmění tisíce lidí ulice. Silně věřící Mexičané se scházejí u kostelů, kde se oddávají tradičnímu zvyku pálení Jidáše. Obrázky a papírové krabice s bonbony a pamlsky pinata, které třímají v rukou, a které mají symbolizovat Jidáše, se věší, pálí nebo se do nich mlátí holí tak dlouho, až se obal protrhne a k zemi se snese záplava sladkostí.

Dominikanská republiká:
každá vesnice má svého svatého, slaví se zde svátky skoro každý týden. Oslavuje se zpěvem, tancem a maskovanými průvody. Nejznámější oslavy jsou koncem května v El Seibo a Santa Cruz de Mago. Velkou zajímavostí jsou myticko-religiózní "ga-ga" svátky, odehrávající se během Velikonoc ve vesnicích

Kříž se stal symbolem věčnosti a především symbolem propojení božského (svislé rameno) a pozemského světa (vodorovné rameno). Zárověň je nejdůležitějším symbolem křesťanství, neboť Kristus byl odsouzen ke smrti ukřižováním na kříži (tento trest patřil k nejkrutějším a byl určen pro nejtěžší zločince zasloužilé pohrdání). Přesné datum Ježíšovy smrti neznáme, avšak možností, mezi nimiž lze vybírat, příliš není.
Existuje několik druhů křížů: antoninský (ve tvaru písmene T), kříž sv. Ondřeje (ve tvaru písmene X), řecký kříž (rovnoramenný) a latinský(delší svislé rameno) – to je klasický křesťanský kříž, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus.

K Velikonocím patři i velikonoční hry.

Nejoblíbenější hrou bývalo tzv. koulení vajíček. Vyhrávalo vajíčko, které se dokutálelo nejdál.

Prezident USA Obama zahajil velikonoční
"kutálení vajec" u Bilého Domu

Nejčastěji to bývaly hry s velikonočními vajíčky. Děti hrávaly tzv. bitky, kdy se snažily svým vajíčkem rozbít vajíčko soupeřovo. Vítězil ten, jehož vajíčko nejdéle odolávalo nárazům