sobota 17. srpna 2013

člověk a vztahy

Já, já, já ... a ti druzí /mezilidské vztahy/ 
Dříve než můžeme změnit něco ve svém životě, musíme mít přehled o sobě samém. Musíme se na sebe podívat i tak, jak nás vidí druzí. Ale nesmíme posuzovat v náš prospěch, nesmíme si přidávat, šidit se, a nehledět pouze na to, na co chceme. Touha po idelálu nás činí slepými, musíme se naučit žít s tím, co máme, ne s tím co nemáme a co nám chybí. 
Jak chcete aby Vás viděli druzí? Člověk přetváří své vlastnosti, život bez přetvářek je jako život bez lží. Přiznejme si, že každý člověk v životě alespoň trochu lhal, bez toho by bylo pěkně těžké žít. Jen je zde otázkou v jaké míře a v jakých situacích člověk lže. Lidé, kteří se přetvařují, se cítí být horší než ostatní. Tito lidé se chlubí svými známými, předvádějí se v nejrůznějších situacích, snaží se udělat dojem. Přetvařují se, aby skryli své ponížení.
Člověk, který je kritik se pokouší mít ve všem pravdu, zatímco ostatní se mýlí, lidé, kteří se nemají rádi, zpravidla volí život samotáře nebo jsou naopak agresivní, panovační, kritičtí a nároční. Přátelé hledají těžko. Velmi často se nám u druhých nelíbí to, co se nám nelíbí u nás samotných. Při poznávání svého "já" je také důležité s někým se srovnat, mít nějakého vysněného ideála, který třeba neexistuje, který by se v nás ukotvil jako vzor správného chování a vystupování v mezildiských vztazích. Srovnáváme se zpravidla s těmi, kteří jsou nám nějak blízcí, například spolužáci, vrstevníci, sourozenci či osoby, se kterými se setkáváme při společných zájmech.